C.I.E. Darcius Gasko Prim

Dnes máme neskutečnou bolest v srdci, protože odešel náš první pejsek v životě, celoživotní láska, velký učitel Darcius Gasko Prim.
Po příspěvku na facebooku se nás mnoho lidí ptalo, co se stalo. Tady se tedy pokusím všechno vysvětlit.

O anaplazmóze jsem psala v předchozím článku z 27.12.2017, kdy při léčbě byla špatně stanovená dávka antibiotik a selhávaly mu ledviny. Stále jsme věřili, že ho dáme zase do pořádku a bude Darcius zase zdráv. To se nám splnilo 4.6.2018, kdy přišly výsledky krve a hodnoty byly konečně v normálu.

13.6.2018 byl plavat v Jizeře, kde se jako ostatně již tolikrát v minulosti, napil hodně vody. Večer začal zvracet. Řekli jsme si, že to bude jen nějaký chvilkový problém a neřešili jsme to. Ovšem zvracení neustávalo ani po dvou dnech a tak jsme jeli na veterinu. Diagnóza byla, že má gastritídu. Dostal injekci proti zvracení a doporučenou dietu. Ovšem přidal se i průjem a tak opět za dva dny jsme jeli na veterinu. Tentokrát se udělal rentgen celého břicha a páteře. Všechno vypadalo v pořádku, jen byla vidět plynatost střev. Dostal antibiotika v injekcích, ale nic se nelepšilo. Darcius začal kolabovat. Při venčení se rozběhnul a upadl na bok, ale vědomí neztrácel. V prvním momentě mne napadla epilepsie, ale ta se vyloučila. Byl jen tak zesláblý, že nezvládl běh. Antibiotika nezabírala ani v dalších dnech. Udělalo se sono břicha a paní doktorce se najednou nepozdávala slezina. Udělal se krevní rozbor a zase bylo všechno špatně – ledvinové hodnoty, vysoká hladina bílých krvinek, naopak červených velmi málo. Byl čtvrtek a bylo rozhodnuto, že se musí trochu dát dohromady a po víkendu se udělá operace sleziny. Byli jsme zoufalí a zavolali jsme Janě Svobodové, která nám dohodla na druhý den konzultaci v Hradci Králové u MVDr. Ekra.

V pátek jsme tedy už úplně vyčerpaného Darcika vezli do Hradce, kde po novém sonu, a náběru krve nám MVDr. Mikeš sdělil, že slezina je opravdu divně strukturovaná a musí okamžitě ven, nebo hrozí prasknutí a smrt. Prý se může jednat o zhoubné bujení a pokud tam budou metastázy, co dál. Rozhodli jsme, aby ho už nebudili. Nicméně operace se zdařila, Darci se z narkózy probudil a žádné metastázy nebyly. Všechno vypadalo optimisticky i když po pár dnech přišel výsledek z histologie, že se opravdu na slezině našli zhoubné buňky. Darcius však normálne jedl i pil a zažívání bylo v pořádku. Krev se začala rovnat. Podávala se antibiotika nejdříve v injekci a potom tablety. Jenže asi po týdnu opět začal zvracet a přestával opět jíst i pít. Změnili se antibiotika opět na injekční a velmi silná. Jenže Darcik tak den jedl a tři dny zvracel. Prostě hrozný život! Bílé krvinky se sice zlepšily, ale zdravotní stav ne. Začaly opět selhávat ledviny, krevní testy během třech dnů opět velmi špatné a váha postupně skončila na 32,8 kg. Pan doktor v neděli 29.7. sdělil, že už vyčerpal všechny možnosti a ledviny to už nezvládají. Rozhodli jsme, že už ho nebudeme trápit.

Celý den a noc jsme Darcika mazlili a loučili se s ním. Už vůbec nechtěl ani pít, ani nechodil. Ráno se z  posledních sil rozhodl, že nechce být v domě, ale ve svém kotci, kde si lehl před svoji boudu a tam také za asistence veterináře v 11 hodin skonal. I veterinář při odchodu plakal!

Sthellinka s Tibikem u tohoto smutného procesu nebyli a když jsme je vypustili na zahradu, běželi se podívat do Darciho kotce. Sthellinka nakoukla i do jeho boudy, zavyla a utekla do své boudičky. Tibik jen nechápavě běhal po zahradě a hledal. Je zajímavé, že ho tak hledali, když posledních pár týdnů s nimi nebyl. Nechali jsme je však jít k Darcimu ještě než přijel veterinář a než jsme je zavřeli.

Jsme šťastní, že jsem měli tak skvělého psa, který nás hodně moc naučil a snad také ty dobré geny předal svým potomkům, kterých má po celé Evropě celkem 107!

„Spi sladce náš miláčku!“

V neděli za příšerného horka jsme vyjeli opět „za humna“ na národní výstavu do Mladé Boleslavi.
Ve třídě otevřené psi bylo celkem 5 psů. Popravdě jeden krasavec za druhým a náš Tiberius, jako nejmladší, tam vypadal jako děcko. Nicméně se zadařilo a od rozhodčího jménem Iuza Beradze dostal známku Výborná 3

Všichni naši psi jsou narozeni v únoru. 2. února slavil náš nejmladší Tiberius a s ním celý T-vrh Gasko Prim, který oslavil 2. narozeniny.
Nejstarším členem smečky je Darcius, který oslavil 16. února kulaté 10. narozeniny.  Vzhledem k jeho nemoci, tedy spíše špatné léčbě, jsme oslavovali v euforii
No a naše jediná fenka Sthella oslavila 20. února své 7. narozeniny.

Pro všechny naše miláčky chlupaté si přejeme hlavně pevné zdravíčko a ještě spoustu let s námi!!!

Až dnes nacházím čas, sílu a odvahu napsat o tom, co postihlo našeho nejstaršího chlupáčka. Darcius si z cestování na nepodařené MS IPO-FH přivezl 3 klíšťata, což nám nic nenapovědělo, že by ho mělo ohrozit, protože dáváme pravidelně očkovat proti borelióze. Proti klíšťatům jsem dávala vždy Advantix, který vždy skvěle fungoval. Jenže jsem poslední spot-on dávala v srpnu a přeci na podzim už nejsou klíšťata. To se nám vymstilo!

12. listopadu ráno odmítal Darcius úplně krmení. „No nic,“ řekli jsme si, že to je jen rozmařilost „je to tvůj boj.“. Jenže odpoledne se přidal průjem a úplná apatie. Sotva se ploužil. V podvečer jsme tedy vyjeli na veterinu, kde ho zrentgenovali a stanovili diagnózu – plynatost ve střevech. Dostal injekci na bolest a uvolnění plynů a jeli jsme domů. Ještě jsme se veta ptali, zda to nemůže být něco od klíštěte a byli jsme ubezpečeni, že rozhodně ne. Večeři opět odmítal a druhý den nebyl lepší. Spíše naopak se situace zhoršovala. V poledne jsme opět jeli na veterinu a tam po odběru krve nastalo zděšení. Prý mu buď „něco teče“ v dutině břišní nebo má nádor. Kompletní sono však všechno vyloučilo a kdyby nebyly špatné krevní testy, dalo by se říci, že je zdravý pes. Jenže neměl skoro žádné bílé krvinky a všechny krevní hodnoty byly kriticky špatné. Odebrali mu krev i na vyšetření parazitů pod mikroskop a nic. Podezření na otravu neznámého původu. Dostal v injekci nějaká antibiotika, něco na podporu krve a několik hodin kapaček. Večer jsme jeli domů. Opět nejedl ani nepil. Obvolali jsme všechny známé co byli s námi na Slovensku, zda jsou jejich psi v pořádku a tu si vzpomněla Jana Pospíšilová, že se s podobným problémem potýkali němečtí ovčáci, kteří měli z klíštěte babesiozu. S tímto poznatkem jsme jeli opět na veterinu a tam se rozhodlo konečně o odběru krve na podrobné parazitologické vyšetření krve. Poslali vzorky krve do plzeňské laboratoře a do německého Laboklinu. Z Plzně přišel ve středu výsledek, že má Darcius z klíštěte anaplazmózu. Babezióza se v Laboklinu nepotvrdila. Darcius dostal antibiotika DoxyHexal 200mg, v dávkování 4 tablety po 8hodinách, tzn 12 tbl. na den! Poctivě jsme každých dvanáct hodin strkali Darcimu do krku 4 tablety DoxyHexalu a mezi tím ještě Prednisol a Ipakitinu a 8 tobolek čehosi na ledviny a kapali a kapali … Prostě jsme věřili lékařům

Ani po devíti dnech léčby antibiotiky a dalších léků a injekcí a neustálých kapaček (3 litry na den, tzn. 12 hodin na kapačkách!) se stav nelepšil. Naopak, Darci čůral i zvracel krev a nepřijímal potravu ani pití. Každý den na veterině, neustálé odběry krve ukazovali stálé zhoršování červených krvinek a ledvinových hodnot, následně i jaterních. Kapačky jsme dávali i doma. Nepřetržitě jsme byli s Cyrilem u něj a sledovali, jestli vůbec žije Nakonec mi smrad při jeho zvracení připomněl, že takto jsem reagovala, když mi „nesedli“ antibiotika. Cyril zasedl k počítači a hledal způsob dávkování. Zhrozili jsme se, když našel, že maximální denní dávka na jeho hmotnost jsou 4 tablety na den!!! Oslovili jsme dva přátelé, kteří se zeptali svých veterinářů na způsob dávkování a léčbu anaplazmózy a ti potvrdili námi zjištěné dávkování.

Okamžitě jsem jeli znovu na veterinu s tímto poznatkem. Majitel kliniky, který stanovil chybné dávkování se nám vyhýbá a tak se nás ujal jiný lékař, který také potvrdil, že pro Darciuse musí stačit dávka 1 tableta po dvanácti hodinách. Takže 2 tbl na den!!!

Jenže Darciho žaludek už nic nepřijímal. Takže jsme antibiotika úplně vysadili a nyní víc než půl druhého měsíce ho dáváme do pořádku. Nejdříve jsme museli u něho probudit chuť k jídlu. Což se podařilo teprve asi před týdnem. Pomáhají nám homeopatika a přípravek Regavet s Probiovetem. Darcius je naštěstí „zdravý bojovník“ a postupně se začíná vracet do formy. Už má všechny krevní hodnoty, kromě kreatinu a kys. močové, v pořádku. Zatím stále bojujeme, aby z něj byl zase úplně zdravý psí kluk

Chtěla bych zde poděkovat všem přátelům, kteří nás podporovali jak psychicky, tak radami a byli i ochotní nám pomoci zajistit v ČR nedostupné léky či dokonce nabídli finanční pomoc. Bojím se, abych na někoho nezapomněla, tak je nevypíšu jmenovitě, ale oni jistě vědí, o koho jde a že je máme moc rádi!!! I my jsme tu pro vás přátelé!

No a závěrem se přimlouvám za všechny chlupáče, abyste jako já , nepodcenili pořádnou ochranu proti klíšťatům!!!!!!!!!!!!!!!!!

Je to neuvěřitelné, ale díky slovenskému hovawart klubu jsme se s Darciusem zúčastnili Mistrovství světa IHF v IPO FH. A jak k tomu došlo?

Výcvikářka českého hovawart klubu zveřejnila postupový žebříček pro MS na začátku července (uzávěrka přihlášek byla 30.8.!) a tak jsme se dověděli, že si Darcius musí účast znovu vybojovat, protože neplatilo pořadí z předchozího Mistrovství republiky 2016. No a protože je Cyril členem slovenského hovawart klubu a je původem Slovák, nastoupil na MS za svoji rodnou zem

Vyjeli jsme už ve čtvertek 2.11. ve 4:38 h. směr Sečovce na východním Slovensku. Cesta byla dlouhá přesně 700 km a trvala nám s přestávkami téměř 10 hodin. Ubytování v penzionu St. Nicolaus bylo průměrné, ale jídla vynikající a překvapovalo nás, že jsme tam i s auty jak ve vězení. Ovšem bylo to dobře. Už na začátku Sečovců nás šokovala rómská osada. To je asi tak vysvětlení
Páteční dopoledne jsme si odpočinuli a na poledne jsme vyjeli našlapat tréninkové stopy. Vše vypadalo slibně a tak po večerním rozlosování jsme se na sobotní závod i pěkně vyspali. V sobotu ráno se losovala čísla stop. Cyril si vylosoval stopu č. 6 v A skupině. Jeho stopa byla na osení, které bylo po slunečnici, takže o klacky ze slunečnce nebyla nouze a vodítko se stále někde zadrhávalo. Ale doplatilo se na Darcikovu nekázeň, kdy si nejdříve odskočil k závlaze, která byla cca 1,5 metru od stopy, aby si ji označkoval a potom na úseku s ostrým lomem si odešel prozkoumat stoh s myškama. Ten den dostal od pana rozhodčího Petera Lengvarského jen 24 bodů.
Druhý den jsme vyjeli časně ráno, foukal svěží vitr, ale počasí jinak slunečné. Terén vypadal krásný. Bohužel na stejném terénu měli stopy předchozí den z předchozí skupiny B a tak si Darcius na své nově našlapané stopě vyčuchal den starou stopu od stejného kladeče a odešel na ni. Tentokrát to dalo 31 bodů :-( od pana rozhodčího Břetislava Ťujíka. Takže Darcius skončil jako 14. na světě

To je prostě život a nás to poučilo, že se může stát i toto. Poznámka pana rozhodčího Legvarského, že německým ovčákům nevadí jít dva dny po stejném terénu, nám vyvolala úsměv na tváři. Hovíci mají asi citlivější nos

Pořadatelům patří velký obdiv a dík za uspořádání tak významné akce, jakou mistrovství světa je. Zajistit rozhodčí, terény, kladeče, ubytování, stravu, sponzory, ceny atd. je velký úkol, kterého se zhostili na 1*

Zde najdete výsledkovou listinu: http://www.ecanis.cz/clanky/vysledky-mistrovstvi-sveta-ihf-ve-stopach-ipo-fh_407.html